I když už řadu let nežiju v Mimoni, stále se cítím být mimoňákem a počítám s tím, že se vrátím. Jsem hrdý Čech, ale vnímám historii jako běh událostí a změn názorů, na které nemáme vždy vliv a kterým už dnes nemusíme rozumět. Nechtěl bych už nikdy rozlišovat, kdo je Němec, Rus nebo někdo jiný. Myslím, že je důležité rozlišovat, jestli ten každý se zachoval správně ve své době, nebo jestli škodil. Proto souhlasím s obnovením památníku (i když přiznávám, že s dělem, jsem si rád hrával, cestou ze školy). V každém městě, na kterém lidem záleželo, jsem viděl řadu desek a památníků, mě neznámých lidí. Nepohoršovalo mě to. Kolik z těch lidí, co se teď a tady pohoršují, se zůčastnilo prací na skalce, parčíku u kostela, nebo na vršku u autobusáku? Vídal jsem tam vždycky tak 5 stejných lidí.... |