I N Z E R C E

Krátké zprávy
Mimoň prodala bývalý vepřín za 34 milionů korun
19.09.20 20:43 Pep@k
ZRUŠENÍ DIVADELNÍHO PŘEDSTAVENÍ
10.09.20 21:32 Pep@k

POZOR!!!!

Divadelní představení Sexem ke štěstí, které se mělo konat zítra,11.09.2020 od 19.00 hodin v Domě kultury Ralsko v Mimoni, je ZRUŠENO!
ZPRAVODAJ MĚSTA ZÁŘÍ 2020
31.08.20 20:04 Pep@k
PRÁZDNINOVÉ DVOJČÍSLO ZPRAVODAJE
02.07.20 13:45 Pep@k
ČERVNOVÝ ZPRAVODAJ
04.06.20 13:56 Pep@k
Obce Stráž p. Ralskem
oficiální stránky

Pertoltice p. Ralskem
oficiální stránky

Město Ralsko

Noviny p. Ralskem

Vyhledávání
TOPlist
 
 Betlémářství na Mimoňsku - část druhá
Publikováno:  16. prosince 2019

historieA máme tu druhou část betlémů na Mimoňsku.

Je možné rozeznat dvě význačné historické oblasti. Jako nejstarší by se dal označit tzv. šluknovský charakter, který, ač v hornatém regionu nejsevernějšího cípu Čech, se vyznačoval nížinným uspořádáním betlémů, nepatrně pak mladší charakter mimoňský, který se vyznačoval naopak betlémským uspořádáním krajiny pro horskou oblast. Vedle těchto dvou základních charakteristik je samozřejmě možno se ještě setkávat s dalšími krajovými zvyklostmi, které charakterizují daný region, jako příkladně podhorské Krkonoše, které však mají pravděpodobně mladší tradici.

Na str. 109 v publikaci Müllerkripen (Müllerovy betlémy) se uvádí : „V okrese Lípa a Mimoň existovaly před úpadkem mlynářského řemesla velké a převážně i pohyblivé mlynářské betlémy. Tyto byly připojeny na mlynářský stroj, nebo jen na mlýnské kolo a v období čilého ruchu před Vánocemi byly velmi navštěvovány nedočkavými návštěvníky. Stejně jak u holičských či hostinských betlémů zde hrála malou roli zákaznická služba. Na druhé straně však mnohé velké mechanicky pohyblivé betlémy byl odkázány na materiálovou podporu návštěvníků, mnohdy však i na jeho majiteli.“

betlem3



Autor této publikace si osobně vzpomíná na mechanický betlém na vodním hradě ve Sloupu v Čechách, který byl umístěn v domku na tomto hradě, kde se některé figurky mechanicky pohybovaly i po celém obvodě betlému vedle staticky se pohybujících. Nebyl však poháněn mlýnským kolem, nýbrž se o jeho pohyb museli postarat velmi často sami návštěvníci. Tento betlém zde stál pravděpodobně celoročně, protože jeho demontáž a montáž byla časově i fyzicky velmi náročná, zvláště když se jednalo o počátek čtyřicátých let 20. století, kdy probíhala 2. světová válka.

betlem4



Tato tradice stavění betlémů byla ve dvacátých letech 20. století podchycena novodobým vznikem tzv. Betlémářského společenství v Mimoni, které bylo ustanoveno 5. ledna 1924. Zakládajícími členy bylo 14 příznivců a mezi nimi byli i význačné osobnosti města Mimoně, jako příkladně Oskar Práde, Anton Richter, Willi Seide a další. Všichni obnovili starou tradici, byly navázány staronové kontakty s Rumburkem a Jiříkovem, takže bylo možné začátkem roku 1925 v areálu Božího hrobu obnovit prastarou slávu zdejšího betlému, když tamní umělecké řezbářské dílny zde postavily nový betlém.

V roce 1928 byla prvně uskutečněna velká výstava betlémů v Lorinsově tělocvičně. Byly zde vystaveny nejen papírové a dřevěné betlémy, ale i betlémy z páleného jílu, miniaturní přírodní betlémské krajiny a také bohatá betlémářská literatura. Společenství uspořádalo pro žáky amatérský kurz stavění betlémů, takže tito žáci při výstavě betlémů v roce 1933 měli již vlastní samostatnou vyčleněnou část. Výstavy se zúčastnil i tehdejší biskup Dr. A. Weber, který současně navštívil i majitele domů, ve kterých byly celoročně instalovány velké betlémy. Takovýchto rodin, ve kterých se nacházely rozsáhlé domácí betlémy, bylo v Mimoni přes třicet.

betlem5



Dodatek:
Vánoční stromek jako symbol Vánoc nemá dlouhou historii a nebyl zpočátku příznivě přijímán ani katolickou církví. Ta jej označovala za pohanský zvyk pocházející z období, kdy staré germánské kmeny při slunovratu uctívaly svého boha Wotana a Keltové zdobením stromů či jejich větví různými pentlemi a fábory uctívali boha Slunce. Nejstarší dochovaný záznam o symbolice vánočního stromku pochází z roku 1570, kdy se v tzv. brémské kronice uvádí, že ve slavnostně osvětlené místnosti byl zavěšen nad štědrovečerní stůl špičkou dolů zdobený stromek. Zpočátku byl tento nový zvyk zdobených vánočních stromků uváděn ve společných domech různých cechů, do soukromí byl tento zvyk přenesen až v polovině 17. století. Stále však ho uplatňovalo především obyvatelstvo v Německu, kde bylo mnohem silněji rozšířeno protestantské náboženství. Do ostatních zemí se začíná přenášet až na počátku 19. století, zprvu pouze mezi panstvem na zámcích a následovně i mezi obecným lidem ve městech, později se rozšířil i na venkov. To však již tento vánoční zvyk přejímalo i katolické obyvatelstvo.

Do Čech se dnes již neodmyslitelný zvyk zdobení vánočního stromku rozšířil z Německa, odkud se zprvu dovážely dřevěné stromečky vyřezávané z kartonů nebo velmi tenkých prkének, které však u českého obyvatelstva oblibu nenašly. V naší zemi začali lidé zdobit malé přírodní jedličky, smrčky nebo borovičky pečivem, perníkem a hlavně sušeným či nesušeným ovocem (hrušky, jablka, rozinky, mandle, švestky). První rozsvícené lojové svíčky se na vánočních stromcích objevily pravděpodobně kolem roku 1860. Na počátku se místy objevovaly vedle uvedených jehličnatých stromků i slavnostně zdobené májky.

Dle dochovaných záznamů se první zdobený vánoční stromek v Čechách objevil roku 1812 na libeňském zámečku, kde jej nechal postavit tehdejší ředitel Stavovského divadla Karel Liebich.
Bohatost a velikost vánočních stromečků byla samozřejmě odvislá od movitosti dané rodiny, takže nejchudším musela mnohdy stačit pouze ozdobená smrková či jedlová větev, což se často dělo ještě v období počátku první světové války.
První Vánoční strom republiky, který byl současně spojen se sbírkou na pomoc opuštěným dětem, nechal vztyčit roku 1924 na Náměstí svobody v Brně spisovatel Rudolf Těsnohlídek.

betlem6

Betlém z konce 19. století pravděpodobně zhotovil pokrývač Ignác Kratzmann, majitel domu čp. 184/I, který byl postaven v Mimoni v roce 1882 . Tento betlém byl vytvořen kombinaci lipového dřeva (figurky a základová konstrukce jeskyňky-chléva) a dubové kůry (obložení jeskyňky-chléva a okolní přírodní objekty). Základová deska je dřevěná z blíže neurčeného dřeva. Zajímavostí je, že betlém neměl nikdy opustit vlastní dům a byl chápán jako ochránce obytného prostoru. Postupně přecházel jako nepsané dědictví na nového majitele. Byly doby, kdy byl tento betlém utajován, aby nemusel tento ochránce opustit svůj objekt a mohl ochraňovat majetek svého majitele alespoň v úkrytu.
V současnosti chrání objekt své majitele, kteří s jeho ochranou mají vlastní poznatky a hodlají dosavadní tradici nadále zachovat. Jejich rod zde žije přibližně od roku 1945.
Autor těchto řádků jim tímto vyjadřuje poděkování, že se tato malá část betlemářské mimoňské tradice v Mimoni zachovala do dnešních dnů.

Počet komentářů: 0  Komentáře ...
Autor: Pep@k
Přečteno: 523x 
Zpět na předešlou stránku

© Pep@k 2005

 
Reklama

Zajímavé odkazy
www.alkehol.cz
Alkehol
oblíbená kapela


www.skrleta.com


i-noviny
Podcast i-novin 12 - Volební s Petrem Skokanem
Českolipský Viper club bodoval v národním poháru
Předvolební dotazník 2020: KSČM
Lípa Musica tento týden představí dvě premiéry i legendární OPSO