Jednou z velmi zajímavých postav narozených v Mimoni je jistá Stefanie Beata Rabatsch, o které můžeme hovořit jako o ženě, která mohla výrazně změnit dějiny světa.
Díky spolupráci s kamarádem Karlem V. a Osvaldem Honsem a samozřejmě také panem Googlem se pojďme podívat, jak to všechno třeba mohlo být, kdyby....

Zdroj : www.wikipedia.org

Stefanie Beata Rabatsch, roz. Isak se narodila 26.12.1887 v Mimoni (v půl šesté večer) v čp. 123/III. Pocházela z katolické rodiny z manželského lože. Její otec byl Isak, Emil Adalbert Lambat, povoláním c.k. okresní soudce v Mimoni v čp. 123/III, v politickém okrese Lípa (Česká Lípa), syn manželů Kaspara Isaka, obchodníka v Praze čp. 136 na Novém Městě a Josefy rozené Hübl z Bučovic na Moravě. Její maminka byla Antonie Robertina Schlegel z Edisheimu v Rheinpfalz bez uvedení č.p., dcera Johannna Adama Schlegla, majitele realit v Edelheimu v Rheinpfalz a Elisabeth, rozenou Ilusée z Bornhein v Rheinpfalz. Její porodní bábou byla Anna Schäfer z Mimoně.

Pokřtěna byla až 6. února 1888 v Mimoni kaplanem Aloysem Marešem. Jako kmotrou je uváděna Maria Schlegel, dcera Johanna Adama Schlegla, majitele realit v Edesheimu, jako svědek je uváděna Beatha Isak, dcera Kasúara Isaka, obchodníka v Praze. Měla bratra, Karl Richard Isaka, který studoval práva ve Vídni.

Stefanie Beata Rabatsch byla objektem lásky mladého Adolfa Hitlera. August Kubizek, blízký přítel z dětství a pozdější autor životopisu o společném dětství s Hitlerem, o tom psal ve své knize Adolf Hitler, mein Jugendfreund (Adolf Hitler, můj kamarád z dětství).

Stefanie v rozhovorech vzpomínala, že o Hitlerových citech k ní nevěděla, což i Kubizek ve své knize potvrzuje. Podle Kubizka Hitlerova láska k Stefanii začala na jaře 1905, když mu bylo 16 a chodil do školy v Linci a měla trvat do jeho 20 (pravděpodobnější ale je, že to žačalo na jaře 1906, kdy skončil ve škole). Stefanie Izak byla původem z vyšší společenské vrstvy, byla o dva roky starší a do Lince se vrátila ze škol v Mnichově a Ženevě.

Kubizek jí popisuje jako vyšší, štíhlou a elegantní dívku, která měla krásné oči a husté světlé vlasy sčesané do drdolu a kterou Hitler zbožňoval a často trávil čas na Landstrasse, poblíž hlavní ulice Urfahr, kam se i později Hitlerova matka přestěhovala z Leondingu. Když Hitlerova matka zemřela, pohřební průvod prošel ulicí Urfahr a Kubizek poznamenává, že Hitler našel útěchu v tom, když jí z pohřebního průvodu viděl stát za oknem. Kubizkova kniha byla za nacistické éry tvrdě cenzurována, zejména pasáže o Hitlerově vášni pro Stefanii, ale byla znovu publikována v roce 1950.

Podle Kubizeka Hitler se Stefanií Hitler nikdy nemluvil, vždy se vymlouval, źe to udělá zítra a hluboce nenáviděl ty, kteří s ní flirtovali a které nazýval "ješitnými hlupáky". Z té doby pochází Hitlerovo "nekompromisní nepřátelství k důstojnické třídě a ke všemu vojenskému jako celku". Velmi ho rozčilovalo, že navoněná Stefanie v korzetu koketuje z těmi flákači. Hitler neměl rád tanec a když se dozvěděl, že Stefania naopak tanec miluje, nechal se slyšet "Až bude Stefania moje žena, už nebude mít sebemenší touhu tančit".

Kubizek dále uvádí, že Stefania neměla vůbec ponětí, jak hluboce byl do ní Adolf zamilovaný a považovala ho za poněkud plachého, ale vyjímečně houževnatého a věrného obdivovatele. Když mu s úsměvem odpovídala na jeho plaché a tázavé pohledy, byl šťastný jako nikdy předtím. Když ale Stefanie jeho pohledy ignorovala, což se stávalo velmi často, byl zdrcen a připraven zničit sebe i celý svět. Nakonec i plánoval, že Stefanii unese a zabije jí i sebe skokem do Dunaje. Místo toho se ale nakonec přestěhoval do Vídně, kde se mu zidealizovaný obrázek Stefanie stal morálním kritériem.

Stefanie Rabatsch v pozdějších rozhovorech uváděla, že žádného Hitlera v té době neznala, ale že v té době dostala anonymní milostný dopis "aby na něj počkala, až dokončí universitu a pak si ho vzala" a až později si uvědomila, když se jí na Hitlera ptali, že ten dopis mohl být od něj. O Vánocích roku 1913, kdy žil v Mnichově, Hitler prý umístil anonymní osobní inzerát v Linci do novin s jeho přáním Srefanii, ale ona už byla vdaná a pobývala ve Vídni.

Málo je známo o Stefanie a jejím celkovém životě. Zasnoubila se v roce 1908 s důstojníkem hesenského pluku umístěným v Linci. Dne 24. října 1910 se vdala Stefanie za Maximiliana Rabatsch ve Vídni v St Gertrud, Mäynollogasse 3, ve farnosti Währing. Maximilian byl jmenován kapitánem dne 1. listopadu 1909. Byl povýšen na majora dne 1. října 1917 a na plukovníka dne 1. srpna 1918. Podle Kubizeka se její manžel stal vysoce postaveným důstojníkem, ona ovdověla, a poté do konce druhé světové války (1939-45) žila ve Vídni.

Úloha Stefanie Beaty Rabatsch v Hitlerově životě byla široce studována a popsáno bylo hodně stránek. Její židovský znějící rodné jméno bylo předmětem mnoha spekulací. My se můžeme dnes jenom zamyslet, jak by to asi vypadalo, kdyby...