A máme tu ne poslední část našeho seriálu - špatně jsem to spočítal takže tato je předposlední :) - o mimoňských hospůdkách. Díky kamarádu Osvaldu Honsovi se můžeme podívat na další várku osvěžoven.
U orla - (Tyršovo náměstí, 159/I - původní čp. 61)
Všechny čp. takto nízká mají svůj stavební původ před rokem 1770. Objekt byl celý dřevěný a odstraněn byl přibližně na rozhraní čtyřicátých a padesátých let 20. století. Byť jeho adresa byla na Tyršově náměstí, jeho vchod vedle pumpy byl situován od jihu z dnešní Pražské ulice. Prvním zaznamenaným majitelem byl do roku 1788 Franz Kirschner, 1795 Walentin Schicketanz, který se uvádí ještě i r.1820, 1833 se uvádí Josef Hubert ale roku 1878 je uváděn pekař a také hostinský Josef Schiller, který v tomto objektu vedl pekařskou i hostinskou živnost. Jeho syn po jeho smrti převzal živnost r. 1910, z neznámých důvodů však uzavírá provoz hostince. Rod Schillerů pocházel z osady Plesy u Svojkova. Roku 1935, tehdy již jen jako pekařství, se prodává jistému Bendelovi, který však provoz hostince neobnovil. Jak a kdy získal pojmenování U orla nebylo dohledáno, obrazová dokumentace však dokazuje, že hostinec na rozhraní 19. a 20. století nesl tento název.
|
Hostinec U orla na dnešním Tyršově náměstí (~ 1920) dnes již neexistuje. Vchod do hostince byl z dnešní Pražské ulice.
Hostinec na Pražské ulici - v čp. 220/I (objekt byl postaven až po r. 1876)
Objekt je novějšího data, postaven byl roku 1888 Marii Weberovou, kdy byl pravděpodobně zřízen i hostinec, který provozoval v nájmu tkadlec Anton Steinfelder z čp. 80/I. Jejím následníkem byl syn Franz Weber (1905) a po jeho smrti se uvádí jeho manželka-vdova Antonie Weberová (1934). Hostinec měl svůj provoz ukončit po krátké době roku 1900. Obecné pojmenování ani lidový název nebyl dohledán. Pravděpodobně byl tento hostinec jen malého významu.
Hostinec na Pražské ulici - v čp. 14/I (původní čp. 382)
Tento objekt měl být postaven roku 1782, což ukazuje i tehdejší čp. 382. Jako majitel se uvádí roku 1788 Josef Georg Ludwig, který však není uváděn současně jako stavitel. 1790 se uvádí řezník Peter Beckert, 1806 jistý Tauchman, 1817 kupuje nemovitost Josef Wagner pro svého syna, 1850 se uvádí Josef Pirschel. Roku 1870 se uvádí jako nájemník pekař a hostinský J.Görlich. Zda tento byl nájemníkem hostince po prodeji roku 1875 hostinskému J. Fiedlerovi z Pertoltic, není dohledáno. Je však velmi pravděpodobné, že zřizovatelem hostince byl již majitel Josef Pirschel. R. 1885 se uvádí Gustav Fischel a r. 1900 Ernst Hirsch. Roku 1940 přebírá objekt i s hostincem Meldewerk A.G. (bývalá firma Fischel & synové), která jej následně daruje organizaci S.A. Po roce 1944 zde již není zaznamenán provoz.
U kotvy - Pražská ul. 167/I (původní čp. 444).
Objekt byl postaven soukeníkem Josefem Seidlem roku 1795. Následujícími majiteli byli : r. 1804 Müller, 1827 Altmann, 1845 Stefan Wenzel, jehož dcera se 1870 provdala za pekaře a hostinského Karla Pelikána, který pocházel z Jablonného a měl být zakladatelem zdejšího hostince. Roku 1910 se uvádí jako majitel jejich syn Karl Pelikan junior. Roku 1926 je zde zaznamenán jako majitel Leopold Mathes. Kdy byl hostinec pojmenován, nebylo dohledáno. Po druhé svět. válce byl tento hostinec znám pod názvem U zelené žáby. Po vzniku STS v Mimoni na počátku padesátých let 20. století se dostal do majetku tohoto zemědělského podniku. Po jeho zániku byl privatizován, ale v provozu není.
Hostinec na dnešní Pražské ul. v čp. 171/I
Tento objekt byl postaven r. 1834, po druhém číslování, a proto není porovnatelný s předcházejícími objekty. Stavební parcelu zakoupil 21.VIII.1833 Wenzel Storch ze Ždírce, 6.VIII.1849 jej odkoupil Franz Ostermann z Ploužnice, který zde zřídil hostinec, který převzal r.1860 jeho syn Anton Ostermann. Další majitelkou byla Magdalena Fritsche (1880) a poté její syn Christof Fritsche (1900). Poslední uvedený byl současně i hostinským. Po 2.svět.válce byl tento objekt znám jako hospodářství rolníka Júhy, známého v Mimoni svým zlatým chrupem.
U města Londýna - Hvězdovská ul.157/I (původní čp. 60)
Dům byl postaven již dávno před rokem 1770. Jeho majiteli byli : 1760 tkadlec Ferdinand Placht, Kajetan Tille (1771 až 1790), Franz Osendorf (1790), Seidel (1801), Franz Schicketanz (1820), 25.X.1839 koupil objekt Ignaz Scholz, Ignaz Voit (1843), Ignaz Paß, (1862), výrobce octa Franz Schneider (1870), zednický mistr z Hvězdova Karl Teubner (1875), Josef a Helena Rettig (1885), Josef Ullrich (1890). Poslední jmenovaný přestavěl roku 1899 levý domovní blok z kamene a zřídil v něm kavárnu. V roce 1905 prodala vdova Anna Ulrichová celý objekt hostinskému Aloisu Broschovi. Po požáru objektu 1929 nechal majitel přistavět jedno patro. Po 2. svět. válce tento objekt jako hostinský již nebyl obnoven a sloužil pouze jako bytové jednotky. Hostinec U města Londýna uváděný v třicátých letech 20. stol. jako Restorant, což dokazuje obrázek vpravo. Kaplička v popředí pochází z r. 1681 jako první z Poutní cesty Růžencového tajemství do Svébořic . Restorant je však v dnešní Hvězdovské ul.
U českého lva - Svébořická ul. 200/I (Svébořická ul)
Tento objekt byl postaven relativně nedávno v r. 1886 podomním obchodníkem a hostinským Antonem Bergmannem. Po jeho smrti r. 1903 převzal objekt jeho syn Heinrich Bergmann a roku 1905 převzala objekt jeho sestra Berta, která se provdala za řezníka a hostinského Rudolfa Fechtnera, který převzal objekt s hostincem r. 1924. Původní název tohoto hostince zněl U lokální dráhy (zur Lokalbahn), což má svůj význam v tom, že dnešní Svébořická ulice byla původně pojmenována Nádražní ulice a teprve r. 1900 byla přejmenována na Svébořickou. Proto tedy název související s lokální železniční dráhou Mimoň - Lípa postavenou v r. 1883. V lidové mluvě se však tento název příliš nevžil, mnohem více se mezi místními používal pozdější název Hostinec u Fechtnerů. Po 2. svět. válce byl hostinec přejmenován na Hostinec u Českého lva. Lidový zvyk pojmenovávat po majiteli hostince se tady nevžil. Zpočátku se označoval hostinec U Folprechta (místo u Fechtnera), ale nakonec zůstal název U českého lva (zkráceně také U lva). Hostinec U českého lva (druhý objekt vpravo) v třicátých letech 20. století.
Restauration - U starého nádraží - Hvězdovská 190/I
Tento ne příliš starý objekt byl postaven krátce po dokončení Lokální železniční tratě Lípa - Mimoň v roce 1884 hostinským Wolfem Schweigerem (+1911) poblíž nádražní budovy, která se v současnosti označuje jako Staré nádraží. Po smrti prvního majitele převzala starost o objekt s hostincem jeho manželka-vdova Johana Schweigerová až do r. 1935, kdy jej převzal nový hostinský Rudolf Kasper. Tento pojmenoval hostinec na U starého nádraží. Po r. 1945 nebyl provoz hostince obnoven.
Hostinec v čp. 204/I - dnes Náměstí Julia Fučíka
Tato stavba objektu náleží mezi mladší, protože byla postavena roku 1887 stavebním mistrem Wolfem Richtrem. Roku 1895 se uvádí jako majitel objektu obchodník Johann Wanke, jej následoval řezník Franz Patzelt (1905), který v něm r. 1908 zřídil také hostinec s vchodem ze Sluneční ulice, kde byla také později vybudována i často navštěvována kuželková dráha. Syn posledního jmenovaného Rudolf Patzelt, povoláním řezník a hostinský převzal objekt jako majitel roku 1932. Současně v něm zřídil i řeznictví s vchodem od náměstí. Budova má krásný vzhled se všemi znaky stavitelské dokonalosti. V průčelí pohledem z náměstí jsou stavitelské znaky původního stavitele.
Zlatá hodina - Nová ul. 258/I
Tento objekt postavil stavitel Franz Blumentrit roku 1896 pro řezníka a hostinského Wenzela Mücksche, který jej prodal r. 1905 Josefu Müllerovi a ten následně 1925 svému synovi Laurenzovi, také hostinskému. V r. 1928 pak objekt koupil hostinský Josef Pappritz - Matern. Hostinec prakticky zanikl v průběhu 2. svět. Války, neznámo přesně kdy. Restauration U starého nádraží je na obrázku z období dvacátých let 20.století vpravo dole.
Zpracoval : Osvald Hons ©
|