Další díl našeho seriálu je tu a s ním další várka restaurací.

U císaře Josefa (Kozinovo náměstí 71/IV)
Tento hostinec vznikl v návaznosti na výše uvedený hostinec Střelnice. Až do roku 1881 byl provozován pouze v zimních měsících, protože v letních měsících jeho majitel Weiss provozoval pohostinský areál Střelnice.
V uvedeném roce (1881) byl tento sezonní hostinec pojmenován jako U císaře Josefa a současně se jeho provoz rozšířil na celoroční.

Uvedený název s největší pravděpodobností má obchodní důvod, protože v témže roce byla dosavadní křižovatka Mimoň-Jablonné-Lípa přejmenována na Kaiser Josef Platz, k uctění byla na tomto místě odhalena také téhož roku socha císaře Josefa II.
Vlastní objekt byl postaven již před rokem 1770, o čemž svědčí i jeho původní čp. 213. Původním majitelem byla pravděpodobně rodina Weisova až do roku 1875, kdy se dcera posledního majitele z rodiny Weiss provdala za jistého Prade. Dalším prodejem Ignazu Schwabovi končí hostinská činnost v tomto objektu.

Na fotu (~1935) byl první objekt vlevo hostinec U císaře Josefa. Místo Kudlichova památníku stála ještě r.1922 socha císaře Josefa II. V pozadí vpravo stojí hostinec U jelena.
Koruna (Mariánské náměstí 237/II, původní čp. 97, dnes náměstí ČSLA)
Již původní čp. 97 naznačuje, že se jedná o velmi starý objekt, který pochází z období před rokem 1770. I hostinec zde mohl být zřízen již v roce 1726, kdy je zde uváděn Mathias Wollmann, který je v r. 1740 uváděn jako hostinský Panského domu. Jeho syn Augusth zde byl majitelem jako obchodník od r.1758. Po jeho smrti (1772) se stal majitelem a výčepním Kaspar Beckert. Jeho dcera Anna Josefa (*1733) se 27.XI.1781 provdala za hostinského Petra Tille. Manželé byli bez dědiců a jeho manželka-vdova se opět vdala 24.I.1789 za Ignáce Schindlera, mlynáře z Homoly (něm. Hummel) Doubravic na Litoměřicku, který převzal hostinec. Lidově se tehdy hostinec uváděl jako Nebeský výčep (Himmelwirt - Hummol byl zaměněn za Himmel). Zda dva poslední majitelé vedli také hostinec, není doloženo, avšak r. 1780 se uvádí Kaspar Becker a roku 1810 Josef Palme z Břehyně jako nájemníci hostince. Roku 1840 je zde opět zaznamenán jistý Beckert (Franz), který téhož roku nechal po požáru 1806 renovovaný objekt navýšit o jedno patro. Po něm se uvádí roku 1870 další potomek jako Franz Beckert. Roku 1850 byl celý objekt omítnut, byly provedeny další změny a přestavby, například byl na patře zřízen sál a také hostinské pokoje. Jako hostinský se uváděl sládek mimoňského pivovaru Wilhelm Barton(*1854, + 1935), který r. 1920 objekt koupil. Od roku 1924 se uvádí jako hostinský jistý Flanderka, po něm jeho manželka-vdova Marie. Kdy byl přejmenován na hotel Krone není přesně dohledáno, lze však předpokládat, že souvisí s přestavbou hostince na hotel. Při bombardování Mimoně 8.5.1945 byl hotel velmi silně poškozen padajícími bombami tak, že musel být roku 1946 odstraněn.

Hotel Koruna přibližně kolem roku 1930.
Lipový dvůr ( Nádražní ulice 97/III, původně kostelík sv. Josefa z r. 1714)
Císařem Josefem II. zrušený kostelík sv. Josefa koupil r. 1791 zednický mistr Franz Pass a přestavěl ho na hostinec, který byl lidově pojmenován jako Pasův výčep. Po něm se zde uvádí jako majitel jeho syn Franz Pass, který, který jej převzal 25.V.1823. Dalším majitelem se stal kolem roku 1850 Daniel Thum. Po něm r. 1860 přešlo majetnické právo na obchodníka se dřevem Josefa Böhma z Borečku. Jednalo se o syna Christofa Böhma, který se v lidové mluvě uváděl jako Christel - Seff. Tento vystavěl roku 1875 další patro a na severní straně velkou přístavbu. Po něm následoval jako majitel syn Wolf Böhm. Koupí přešlo vlastnictví na stavitele Josefa Schneidera z čp. 89/I. Hostinec byl poté pojmenován jako Lipový dvůr (Lindenhof). Roku 1920 se uvádí poslední z bratrů Josef Schneider. Po 2. svět. válce se změnil majitel na pana Severka, který v něm zřídil byty a svobodárnu.

Obrázek vstupu do Lipového dvora a za ním stojící vpravo přestavěný objekt kostela sv. Josefa na hostinec. Vlevo dole je kresba tohoto původní kostela.
U poštovního mostu (Mostecká ul. 1/III, původní čp 91)
Dům byl postaven již před rokem 1770, ale jako hostinec je znám od r. 1800. Otevřel ho jistý Gustav Hubert z Buštěhradu. Všichni předcházející majitelé neměli hostinské oprávnění, ale byli hostinské živnosti velmi blízko, protože se jednalo o řezníky či pekaře. Roku 1822 se ještě uvádí pekař a hostinský, ale u dalších se již hostinská živnost neuvádí. Poslední majitel, malíř pokojů Josef Tille, při bombardování Mimoně 8.5.1945 zahynul, když jeho dům dostal přímý zásah. Téhož roku byl dům odstraněn.

Hostinec v čp.1/III je zcela vpravo (~1925)
Pivnice v domě čp. 121/I v dnešní Mírové ul.(původní čp. 71)
V domě čp. 121/I (zde nebydlící) Andreas Weigend provozoval pivnici kolem roku 1794 až do r.1800. Majitelem tohoto domu, postaveného již před rokem 1770, byl zaznamenán r. 1765 tkadlec Ignáz Kirschner. Všichni následující majitelé po uvedeném Andreasu Weigendovi hostinskou živnost neprovozovali.

( ~1904). První objekt zprava je dnešní ZUŠ, druhý je tehdejší Haasův dům (dnes MěÚ+pošta), třetí je čp. 121/III - pivnice.
Zpracoval : Osvald Hons ©