Dnes je tomu 40 let, co v Mimoni zemřel hudebník a skladatel Josef Stanislav.
Narodil se 22. ledna 1897 v Hamburku. Maturoval na reálce v Praze na Smetance (1915). Od nejútlejšího dětství se věnoval hudbě. Ve 20. letech hojně koncertoval a skládal. Konal celovečerní koncerty jako virtuozní sólový pianista i doprovázeč předních pěvců. Jeho sonáta pro violu a klavír byla provedena na Večeru skladatelů školy Vít. Nováka a první koncert z jeho skladeb se konal 17. 10. 1930.

Za okupace založil s A. Cechem pedagogickou sekci Unie českých hudebníků a v jejím rámci pak hudební školu. Zároveň pracoval jako člen ilegální skupiny KSČ a ke konci okupace byl zvolen předsedou Revolučního národního výboru na Spořilově.
Od prázdnin 1948 byl profesorem AMU pro obor lidové tvořivosti, mezitím i ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Byl vyznamenán za své celoživotní zásluhy Řádem práce (1957) a Laureáte státní ceny II. stupně (1951).
Stanislav se zabýval folklorem a je autorem řady poúnorových - velice pikantních masových písní a kantát jako např. Matka země (1951), Stalin bohatýr (1952), Píseň jednotných odborů, Píseň uhelných brigád, Gottwaldova Ostrava aj., z nichž některé (S presidentem Gottwaldem, Se zpěvem a smíchem) byly ve své době široce známy.
Lahůdka o Gottwaldovi jest k poslechu zdehle a další pecka Se zpěvem a smíchem zase tdyhle.