Návštěvu zámeckého parku v Průhonicích jest třeba si načasovat. Resp. trefit se do toho správného období. A tím je rozhodně polovina května, kdy v tomto rozsáhlém parku kvetou rhododendrony.
Letos se nám povedlo se trefit tak napůl. Strana parku, kde svítí sluníčko již byla odkvetlá, ale druhá co je ve stínu kvetla na plný pecky.
A byl to nádhernej pohled.

Do Průhonic u Prahy je asi nejlepší frčet přes Boleslav po dálnici a u Brandýsa odbočit na Úvaly a Uhříněves. Je to cca 95 km. Kolem Uhříněvse je vidět, jak se mohutně staví, jsou tu obrovská satelitní městečka - bez hospod, obchodů - nechtěl bych tu bydlet.
V Průhonicích se pak dá zaparkovat na parkovišti před zámkem - bývá ale plné, protože zde frčí svatby jako na běžícím pásu v "embéčkárně" - anebo se vjede doleva bránou a do velkého nádvoří, kde je taky placené parkoviště, leč volněji.
Samotný zámek je nepřístupný, sídlí v něm Botanický ústav Akademie věd. Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885 a budoval jej prakticky až do své smrti roku 1936 (přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu).
Celková rozloha parku je 250 ha, délka parkových cest je cca 23 km.
K vidění je na 1500 křovíček a cca 8000 rhododendronů, ale to se asi nedá stihnout.
Vstupné do parku činí 40 kaček na osobu.
Postrádali jsme jediné - přesto, že je v parku tolik křovíček, nikde není ani cedulka, co je co. A to je myslím dost velká škoda.
Jinak je to nádherný výlet, procházka po parku je výtečná, přesto že tu je docela dost lidí, tak je klídek i v sobotu - sekačky na trávu tu nejedou. :)