Mimoň jako letovisko
Dřívější městečko soukeníků starých časů se vyvinulo během posledních desetiletí v místo živého obchodu a průmyslu s okolo 6000 obyvateli. Polohou na trati Liberec - Teplice (stanice rychlíků) je odtud dostatečně postaráno o spojení dráhou a poštou, telegrafem a telefonem, jakož i různě provozovanými stálými autobusovými linkami pro dopravu na všechny strany. Od dávných časů je město středem severočeského turistického výchozího místa turistických cest, na jejíž dobré značení je vždy pamatováno. Ne všude se setkáte jako zde s upravenými pěšími cestami, možnostmi lezení po skalách jakož i horských túr jako zde v kraji u Ploučnice. Pro toto všechno tvoří Mimoň přední místo, z kterého můžete dosáhnout četné přírodní skvosty naší krajiny. Rozložení na úpatí zříceninou korunovaného a pověstmi opředeného Ralska (694m), z jehož charakteristického čedičového vrcholu lze spatřit okouzlující pohled na všechny světové strany, je Mimoň ale také tak místem zotavení pro ty, kteří zde, daleko od hlučného a chvatného plahočení našich velkých a průmyslových měst mohou po dobu svého pobytu zde nalézti vydatně klid a zotavení.

Obklopena věncem půvabných chodníčků, které místo v omezené vzdálenosti obepínají, nabízí se zároveň na všech stranách na obměny bohatá příležitost pro mnoho užitečných polo i celodenních výletů. Tak např. k "hromové díře" nebo "pekelné díře" u Novin; k lesnímu divadlu a "Mléčnému džbánu" nebo k Juliině vyhlídce u Vranova; do blízkého na buky bohatého Kummerského pohoří a bývalé císařské obory s jejími rozsáhlými nádhernými jehličnatými lesy; k bývalé poustevně a rytířskému hradu "Stohánek"; k poustevně "Divoké údolí" a jejímu prastarému skalnímu obydlí, jakož i ještě k mnoha dalším půvabně skrytým lesním samotám a cílům putování. K tomu ještě náleží skutečnost, že město samo poskytuje mnohé, ve zdravotnických poměrech, ozdravující možnosti. Příkladně vedle městské elektrárny vlastní obec vodovod s vodou z horského pramene, příjemné a roztomilé lázně s parními, vanovými, bahenními a medicinálně účinkujícími koupelemi, taktéž mimo jiné koupaliště v Rybářském rybníku s pískem a sluneční lázně. Také zde může sloužit k uklidnění, že tu jsou stále ve službě 4 lékaři, kteří střeží zdraví cizinců i domácích. Tím jsou dány naší Mimoni všechny podmínky, které jí samy od sebe charakter letoviska potvrzují, které spojují stále znak její venkovské jedinečnosti v souladu s příjemnostmi pohodlí sounáležitosti města.

Nervové vypětí v dnešním každodenním životě sociálních jakož i jinak existenčních poměrů přináší mnohým nutnost vydatného odpočinku, v mnohých případech nastávají komplikace duševního onemocnění atd atd. Proto je naprosto přirozené toto nervové vypětí zklidnit alespoň na krátký čas, po který se takovýto útěk stav úplným balzámem a člověku se nechce mnohdy ani vrátit do opětovného každodenního shonu života starostí.
Letní období je ideální čas na takovéto zotavení. Hledat zotavení a posilu ve slunečním čerstvém lesním vzduchu, klid a mír, neboť jen sám si každý dopřeje nefalšované přírody a zde ji zcela určitě najde.
Poloha města Mimoň, která se dílem rozprostírá v údolí řeky Ploučnice a je obklopen obrovskými lesy a opanován z větší části zalesněným a zříceninou korunovaným Ralskem (694m), je chráněná, všeobecně příjemná. Město, obklopena dalekými rolemi, slunnými loukami a rozsáhlými nádhernými lesy, leží v blízkosti mnoha výšin s šumicími lesy.
Zdravotní poměry města jsou ty nejlepší. Nepanují zde ani endemické ani epidemické nemoci. Počet nemocí vzhledem k počtu obyvatel ve městě a jeho okolí je velice příznivý. Hygienická zařízení města odpovídají nové době.Město Mimoň vlastní výtečný vodovod s horskou pramenitou, chemicky neupravovanou vodou, která je dle vyjádření hygienika bez jakýchkoliv námitek pitná, jsou zde k dispozici lázně s nejmodernějším zařízením, jak již uvedeno s parní, bahenní, jehličnatou a vanovou koupelí. Kanalizace je zavedena všude ve městě. V krajině krásně uložené koupaliště poskytuje sluneční a pískové lázně, použitelné i pro ty nejmenší děti, a je v bezprostřední blízkosti města.
Klimatické poměry lze označit za příhodné. Obdělávání půdy v bezprostřední blízkosti hlubokých lesů působí na čistotu, svěžest a vlhkost vzduchu.
Tak poskytuje město Mimo letním hostům, malým i velkým, všechno to, co naléhavě potřebuje tělo a duch člověka pro své osvěžení.
Blízké rozlehlé lesy s dobře udržovanými cestami, četnými prajinými nádhernými možnostmi výletů podle dokonalého značení, s možností různorodých nervy osvěžujících putování a posilování tělesné připravenosti to vše lze v Mimoni a jeho okolí nalézt.
Dr.Otto Hoffmann, městský lékař

Přibližné ceny ubytování
1 pokoj jednolůžkový za 1 den a noc od 8 Kč
1 pokoj dvojlůžkový za 1 den a noc od 14 Kč
Otop a osvětlení se počítá zvlášť, s ohledem na omezený počet soukromého ubytování s vlastní kuchyní, doporučuje se toto co možná osobně mít na zřeteli. Pokoje se platí 8 dní předem, odchod se musí hlásit 8 dní předem. Bližší informace o poskytování a zaopatření sdělí bezplatně městský Úřad Mimoň.
Zaopatření Zaopatření je celkem dobré a občanské. Menu je možno mít již od 8 hodin do 12 korun, oběd v předplacení za 6 až 10 korun. Mladí turisté najdou ubytování ve společné noclehárně v Lorinsově tělocvičně, dotazy směřujte na vrchního tělovýchovného náčelníka Müllera. Studentské ubytování obdržíte u německého horského spolku a přihlášky podejte v knihkupectví Bienert.
Kulturně společenské možnosti
Koncerty, taneční zábavy, každou neděli promenádní koncert, letní slavnosti, zábavné večery, poslech radia, kino, tuzemské i zahraniční noviny, společné vycházky, jízdy autem, sportovní podniky, 3 tělocvičny se sportovním hřištěm, koupaliště, fotbalová hřiště atd.
Ozdravující možnosti
Chráněné polohy, silně, na ozón bohatý vzduch, v přírodní scenerii umístěné koupaliště s ostrůvkem a vlastním přítokem pramenité vody, parní, horkovzdušné (sauna), bahenní a vanové lázně, vodovod s horkou vodou, lékařská péče a zubní technici, masérské služby.
Koupaliště
Bývalý, rákosím hustě zarostlý Rybářský rybník v bezprostřední blízkosti města byl r. 1923 předán správou panství městu, které ještě téhož roku jej převzalo a nákladem 120.000 Kč přebudovalo na koupaliště. Byla to voda, na své západní hrázi porostlá prastarými duby, již dříve v letním čase idylickým místečkem, takže ve svém novém rouchu jen ještě získala. Malý, uprostřed ležící, keři a stromy osázený ostrov propůjčuje milý ozdobný vzhled a stálý přítok čerstvé vody se stará v horkých dnech o osvěžující koupel. Koupaliště má po jednom oddělení pro plavce a neplavce a sama mládež, která se ráda chce šplíchat a cákat, má k tomu příhodné místečko. Dvě strany břehů poskytují příležitost k písečné a sluneční lázni. Správce lázní, který uděluje na žádost také vyučování plavání, se stará o kabiny. Tak se stalo koupaliště již za krátký čas při rostoucí návštěvnosti potřebou pro starou i mladou generaci.
Městské lázně
Tyto vznikly na návrh městského zastupitelstva z roku 1924 ve spolupráci s městskou elektrárnou. Vyzdobenou čekárnou se dostaneme do dalších prostor. Sestávají z parních, vanových, sprchových, horkovzdušných a bahenních lázní a koupelí; vedle toho Vám zde mohou poskytnout na doporučení lékaře jehličnaté (smrkové), uhličité, perličkové a další medicinální koupele. Na přání se provádějí také odborné masáže. Tím se rozumí, že hned od začátku vykazují dobrou návštěvnost, na níž se podílejí také mnozí venkovští návštěvníci. Na důkaz toho budiž též zmíněno, že podle úředních listin čítal v posledních třech letech roční průměr 25 až 30 tisíc návštěvníků.
Zámecký park
Byl bývalou bažantnicí. Do jeho nynější podoby byl vytvořen ve druhé polovině 18.století žijícím krasoduchem nadaným, a ve státních službách uznávaným Františkem de Paulo Hartigem. Od něj pochází GLORIET, pomník SPAA, pomník HORÁCE a pomník COLLOREDA v parku. Protékání Ploučnicí tvoří se svým idylickým rybníkem (skoro 2 ha) s ostrovem, s prastarými obrovitými stromy a s mnoha skrytými lesními kouty pravé místo pro zotavení při osamělých procházkách.
Lesní divadlo
Bezprostředně na úpatí Ralska, stranou od Vranova jej musíme hledat a dobré značkování nás tam zavede asi za půl hodiny. Položeno na jedné stráni Ralska se teprve ukáže, když stojíte bezprostředně před ním. Bezpochyby je toto divadlo v přírodě nejkrásnější svého druhu v celých severních Čechách. Vzdáleno každého lidského ruchu odpočívá v hluboké lesní samotě jako v božském klidu - v jednom od každého větru chráněném lesním kotli. Divadelní spolek německého tělovýchovného spolku má na tom zásluhu, že toto místo našlo a provedl všechny nutné úpravy pro jeho použití s minimálním zásahem do přírody. Velkou zásluhu na tom má i majitel velkostatku hrabě Jan Hartig jako majitel tohoto panství, který uvedenému spolku uvedenou lesní parcelu přepustil velmi přijatelným způsobem k trvalému používání. Již r. 1921 v předjaří dokázali zdatní členové tehdejšího těl. spolku při mnohých pracovních výletech upravit vše tak, jak to nyní můžeme spatřit, lesní divadlo jako perlu mimoňského letoviska. Zatím co na jedné straně do kotle formované prohlubně stoupají místa amfiteatrálně vzhůru, a rozšiřující se před základem prostoru jeviště v pěkném uspořádání, tvoří na protějším svahu nádhernou kulisu stromové a skalní partie, zcela jakoby k tomu zde dovezené. Již 3.července uvedeného roku mohlo být divadlo otevřeno uvedením Anzergruberovy lidové hry "Farář z Kirchfeldu". Od té doby bylo častokrát toto divadlo použito, bohužel však v deštivých dnech, jaké se v posledních letech často vyskytují, toto divadlo ovšem nevyhovuje. Všechna představení v tomto divadla byla až dosud vždy velmi hojně navštívena, neboť vedle kouzelné lesní scenérie lákaly především i znamenité výkony všech souborů včetně divadelního souboru z Mimoně, které zde vystupovaly.
Ralsko a jeho hradní zřícenina
Dominantou celého kraje kolem Ploučnice je Ralsko. Dosvědčují to některé zvláštnosti. Zatím co na jeho úpatí a úbočí se vyskytují jen pískovcové skály, sestává kuželovitý vrchol z čediče, jehož obsah magnetitu je tak významný, že na něm určení světových stran dle kompasu je téměř nemožné. Entomologové a botanici jej rádi vyhledávají, neboť jim poskytuje některé vzácnosti, putující přátelé přírody na jeho vrcholu získávají nádherný rozhled nebo rozjímají u zřícenin stejnojmenného hradu nad jeho historii a životě v něm v minulých dobách. Historik ví, že zde stojící hrad vděčí svému vzniku 13. století a že kdysi ve válečném víru 14. a 15.století hrál významnou roli. Ještě dnes lze rozeznat, jak mocná kamenná stavba to mohla být, kde jsou jeho hlavní části, kde stálo předhradí, jak byl hrad vysoký, kde byla hlavní strážní věž a hradní brána, rytířský sál a padací most. Lid si vypráví o zřícenině mnohé pověsti a báchorky. Dílem jsou to opravdu pověsti, dílem však se v nich odráží i skutečná historie. V krátkosti tedy:
Mezi těmi, kteří v dobách krále Jiřího z Poděbrad stáli věrně po jeho boku, patřil i majitel Ralska, který zde držel posádku v tomto nedobytném horském zámku. Když r.1468 nepřátele krále, Dolno a Hornolužičané pod vedením svého správce Jaroslava ze Šternberka se vraceli s nepořízenou z Čech a blížili se kolem sv.Martina do naší krajiny, dohodli se, že se odváží tajného a lstivého přepadu hradu, který přímým napadnutím prakticky nebylo až dosud ztéci. Od chycené děvečky, která na hradě sloužila a jíž se podařilo šťastně utéci z hradu se dověděli, že dobytek, který drželi na hradě, je denně bez dozoru vyháněn na pastvu před hrad a večer se zase sám vrací do hradu hradní branou. Ano, hradní lide nedávali při tomto návratu dobytka domů příliš velkou pozornost tomu, že by se mohlo něco stát, byla to dlouholetá místní zvyklost a více se spoléhali na to, že by je dobytek sám na případné nebezpečí upozornil. Této skutečnosti lužičtí hodlali využít a "dvanáct průvodců" města Žitavy se odvážilo toho, co se dosud předtím s nesrovnatelně silnějším vojskem a vojenským vybavením nepodařilo. Celý plán byl sestaven na momentu překvapení a nepozornosti při návratu dobytka. Plně ozbrojeni se s největší opatrností připlížili k dobytku v hradním lese a vzali si z části jejich "otvírací" zvonce; s ostatními pak ale táhli s nastávající nocí k hradní bráně, přičemž oni také těmito zvonci vyzváněli. Tak jako vždy bezstarostně jim byla otevřena brána a tak mohli tito důvěřivci být snadno přemoženi a usmrceni. Hrad pak byl vyrabován a poté zapálen. Hrad však byl pouze vypálen, nikoliv však zničen a po provedených opravách se tam ještě nějaký další čas bydlelo. Teprve později se jeho majitelé tohoto hradního bydlení vzdali a teprve tehdy začal hlodat zub času na tomto majestátu. Rytíři a šlechtici již nechtěli bydlet na nepříznivých hradech a hledali pohodlnější bydlení ve městech na zámcích pohodlnějších.
Pekelný jícen
Nazýván také "Hromová rána", "Čertova díra" nebo také ještě i "Spielchristelsloch" (Vánoční hrací díra). Zde se Ploučnice, hlavní vodstvo okresu, blíží od Stráže do Novin na úpatí Ralska, nejdříve běží asi 50 m daleko mezi pískovcovými stěnami. Potom se obrací voda náhle v pravém úhlu a teče asi v délce 13 m v kamenitém tunelu, který je široký asi 3,5 m. Pak opět asi 10 m spěchá otevřenou roklí, dostává se do 41 m dlouhé druhého skalního tunelu stejné šířky. Obě chodby jsou zhotoveny lidskou rukou ve skále (asi krumpáčem) a ukazuje také, jak bylo prováděno přehrazení toku pěti jezy, které se zapustily do skalních stěn. Celé toto zařízení bylo zhotoveno před staletími a sloužilo provozu jednoho hamru, který se nacházel u východu ze skalní rokle. Tehdy tvořila skalní stěna s přilehlou hrází rybníka přehradu. Když se před ní v době tání sněhu nebo velké vody nasbíralo velké množství vody, a když se nato s hromovým
hukotem s pěnivým šumem širokým tunelem drala, aby se nakonec na konci rokle vrhla do mnoho metrů hluboké prohlubně, pak toto působí na diváky uchvacujícím dojmem, který s okolitou divokou přírodou vytváří scenerii, která stojˇí za shlédnutí a návštěvu a trochu námahy, která tělu jen prospěje.
Zajímavé budovy a posvátná místa
Farní kostel sv. Petra a Pavla
Uvedený kostel se uvádí již ve 12. století. Tato předhusitská stavba byla zbořena z podnětu svobodného pána Jana Putze z Adlersthurnu a nově zřízena císařským stavitelem Juliem Broggiou z Prahy (1661-1681); zároveň byly také zbudovány tehdy ještě o samotě stojící zvonice, mocná hřbitovní zeď se 4 rohovými kaplemi dnes ještě stojící márnice. Obsahuje pozůstatky sv. mučedníků Jiřího a Agapita, jakož i osm obrazů místního umělce Josefa Schmidta.
Kaple Božího hrobu
Nadace shora uvedeného svob.pána; postavený jeskynní hrob Krista v Jeruzalémě je dle plánů již zmíněného Jana Putze a Adl. který je zhotovil dle originálu a postavený již výše uvedeným stavitelem. Před touto hrobkou se pořádá na Bílou sobotu velkolepá slavnost Vzkříšení.
Také vedle se nacházející špitál jakož i budova fary jsou stejného původu.
Zámek
V poslední třetině 16.století vznikl za pánů z Bibrštejna; zničen ohněm v roce 1620 a 1806 a vždy zase lepším způsobem obnoven. Nynější výstavba obsahuje kromě panských obytných prostor a jedné kaple, knihovnu se 30.000 svazky, bohaté sbírky různých přírodnin, mědirytin a fysikalních přístrojů.
Panská úřední budova
Nazývaná také jako "horní zámek", pochází v původní podobě z 12. nebo 13. století. Můžeme v ní spatřit starou tvrz pánů z Mimoně (Nymansu a podobně označované; pozn.ed.) a byla, jak poloha a přilehlé příležitostné výkopy ukázaly, opatřena kdysi věží, valem a vodním příkopem. Později se stalo sídlem panské soudní moci a správy.
Radnice
Se nachází na náměstí z časů Putzů; v ní jsou umístěny od r. 1850 okresní soud a úřad pozemkových knih.
Městský úřad
V jehož prostorách byla dříve umístěna po mnoha desetiletí škola. Na jeho místě stál kdysi, pravděpodobně z 15.století pocházející kostel sv.Trojice s jedním vedle něho se nacházejícím špitálem, které obě v době reformace za císaře Josefa II.zaniklo.
Ostatní významnější objekty a místa
Z výstavby novější doby je nutno připomenou postavenou novou školu (1894-1895), společná budova pojišťovny a pošty (1911) a úřední budovu (1925).
Také některé zvláštní památná místa z minulosti a přítomnosti budiž zaznamenáno:
Křížový vrch a šibeničná
Dříve zvaný "šibeničný vrch", jako místo na něm zřízeného znamení krvavé soudní moci. Obec vedle něho se nacházející se jmenovala Šibeničná. Umístění této obce bylo v prostoru dnešní Poštovní ulice. Roku 1680 byla tato vesnice spolu s vesnicí Vokrúhlá (dnešní Okrouhlická ulice a Příkopy pz. ed.) a Mimoni spojena v jedinou obec.
Vrch Kalvárie
Na něm byl zřízen jako upomínka na velikonoční týden první kříž r.1796; ten je nyní již déle nahrazen kovovým a vrch sám má podobu městského parku, který je v současnosti obhospodařován místním okrašlovacím spolkem.
Morový sloup sv.Trojice na Kostelním vrchu
Pochází z roku 1681, byl postaven jako dík města za šťastné vysvobození od morové rány.
Poutní kapličky
U silnice na Svébořice, s obrazy Růžencového tajemství, stojí od roku 1681.
Pomník Jana Kudlicha
Stojí na místě svrženého pomníku císaře Josefa II., zřízeného r.1881 na památku jeho návštěvy v Mimoni. Pomník Jana Kudlicha je pomníkem na památku osvobození od roboty a nevolnictví a byl odhalen 8. května 1927. (Nepřímo je tak vzdán hold císaři Josefovi, který příslušně patent o zrušení nevolnictví prosadil proti vůli šlechty; moudrý lid ukázal na slepotu politické moci; pozn.ed.)
Pomník padlých
Na zdi hřbitova u Božího hrobu, byl zřízen na památku obětem světové války - mimoňáků (1.svět.války; pozn.ed.) spolu s pamětní deskou všech jmen padlých a zemřelých. Odhalen byl r. 1923. Na zdi kaple je umístěna pamětní tabule zemřelých v místní nemocnici na následky zranění v době Pruské války r.1866.
Schillerův pomník
V parčíku před školní budovou byl roku 1905 odhalen na památku velkého básníka.
Lorinserova pamětní deska
Je umístěna na rodném domě Karla Ignáce Lorinsera (1796 až 1853 jako uznání jeho buditelské činnosti německého školního tělocviku. Odhalena byla r. 1896.