Sloup s Pannou Marií Vítěznou (Sant Maria de Victoria), neboli také tzv. Mariánský sloup, se váže velmi úzce k problematice morového nebezpečí, které pronásledovalo Evropu ve středověku. Tento sloup se však neoznačoval jako morový, nýbrž jako Mariánský. Morový sloup byl postaven v r. 1681 na Kostelním vrchu, kdežto tento Mariánský sloup na dnešním náměstí 1. Máje byl postaven již dříve a to r. 1677, kdy byl slavnostně 7. září vysvěcen. Kdo byl autorem tohoto díla nebylo dosud prokázáno. Zřizovatelem byl tehdejší zdejší úřadující hejtman a měšťan Matyáš Libstein. Podoba tohoto Mariánského sloupu byla praktický stejná s dnešní, pouze jeho podstavec doznal značných obměn.

Kdy proběhla jeho první rekonstrukce není známo, každopádně se tato uskutečnila za majitele hraběte Hartiga. Zda byl na původním podstavci erb pánů Putzů není dochováno, ovšem na základě stávajícího stavu lze předpokládat, že tomu tak mohlo být. Základní podstavec sloupu byl totiž zdoben s největší pravděpodobnosti nám dnes neznámými reliéfy, které byly odstraněny a následně nahrazeny dnes známými doplňky, z nichž nejvýraznější je na západní straně - spojené erby rodů Putzů z Adlersthurnu a hrabat z Hartigů. Zajímavostí u tohoto spojeného erbu je skutečnost, že spojení obou rodů nebylo ze strany manželky Josefa Ludvika z Hartigů paní Marie Terezy Izabely z Putzů v přímé linii s majitelem zdejšího panství Jana Putze z Adlersthurnu, nýbrž jeho bratra Jana Markuse Putze z Adlersthurnu, která tento majetek získala jako dědictví po Janu Dominiku Ignácu Putzovi z Adlersthurnu v r. 1718, jehož manželství nebylo naplněno přímými pokračovateli rodu.
Po stranách na sever a na jih jsou prosté tvarované podstavce, na kterých směrovaně na západ stály dva andělé. Zda tyto zde stály již při zřízení sochy, či sem byly umístěny v souvislosti s úpravou podstavce a přidáním spojených erbů, či až po odstranění rohových soch, není dochováno. Nabízí se též další možnost, že místo andělů stály sochy svatých, avšak tuto úvahu není možné písemně doložit a vzhledem ke zničení sochy sv. Václava ani není pravděpodobná.
Na základě všech dostupných pramenů lze však věrohodně předpokládat, že celý podstavec sloupu Nanebevstoupení Panny Marie stál uprostřed stupňovitého čtvercového podstavce o třech stupních, v jehož rozích nejširší stupňovité základny stály sochy čtyř světců, sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Jana z Nepomuku a sv. Františka. Zda tyto sochy stály na vyvýšených podstavcích či nikoliv známo není. Je zaznamenáno, že kolem roku 1850 splašený kůň sedláka Kiehslicha (čp. 135/III) strhl sochu sv. Václava, kterou zcela zničil. Protože jmenovaný sedlák neprovedl nápravu, byly zbývající tři sochy odstraněny a to tak, že sochy sv. Zikmunda a sv. Františka byly přemístěny před Umrlčí kapli u kostela, kde jako jeho strážci stojí dodnes (ovšem ve velmi bídném stavu), socha sv. Jana Nepomuckého se souhlasem tehdejší městské správy byla přemístěna k poli hostinského Zippeho vlevo na počátku rovinky silnice do Zákup, kde stála až do padesátých let 20. stol. Dnes není známo, kam se ztratila. Zajímavostí jistě je, že amatérským bádáním bylo zjištěno, že tehdy pravděpodobně nebyla poškozena socha sv. Václava, nýbrž Zikmunda. Tato domněnky se odvozuje od skutečnosti, že štít dosud zachované sochy údajného sv. Zikmunda zobrazuje orla, což přináleží spíše sv. Václavovi.
Vlastní sloup byl bohatě zdoben reliéfy, na jehož vrcholu stojí v životní velikosti Panna Marie se svatozáří.
Čtvercová základová stupňovitá deska má jednotlivé stupně vysoké 5 palců, t.j přibližně 12,5 cm, celkově tedy přibližně 37,5 cm. Jednotlivé půdorysně čtvercové stupně mají rozměry 14,5x14,5, 7x7 a 4,5x4,5 stopy (1 stopa =~30 cm). Vlastní podstavec tvoří dva na sobě ležící hranolovité kameny o rozměrech 45x45x25 palců ( 1 palec =~ 2,5 cm). Na tomto podstavci leží sloupová deska o přibližné síle 1 stopy a neširší hrany 6 stop, sloup má průměr přibližně 25 palců a vysoký je přibližně 13 až 13,5 stop. Vlastní socha o výšce asi 5,5 stop stojí na půdorysně čtvercovém podstavci o maximální šíři 3 stop a 2 stop výšky.
Výška andělů, stojící na sloupové desce, je 4 stopy. Oba sloupovou desku podpírající čtvercové sloupy jsou vysoké 4 stopy a 4 palce, o hraně 21 palce s výkruží 5 palců od vrchu, zdola a uprostřed.
Veškerý materiál tvoří tvrdý pískovec, není ovšem známo z které lokality pochází.
Jak je již výše uvedeno, první rekonstrukce byla provedena v období nového majitele města Mimoně hraběte Josefa Ludwiga z Hartiga. Další rekonstrukce jsou zazname-ány v roce 1881 a v červnu 1935. Poslední rekonstrukcí tohoto krásného sloupu prochází od začátku nového tisíciletí až po dnešní rok 2006. Jistě velmi, předlouhá doba.
Při průzkumu před novým usazení rekonstruovaného Mariánského sloupu v květnu 2006 byly objeveny nové poznatky, že celý sloup stojí na již výše popsané stupňovité základové desce z pískovce. Položená otázka, jak se sem dostala, byla zodpovězena zcela prostě. Celý komplex sloupu byl obklopen, po nuceném odstranění výše uvedených soch, železnou mříží. Tato pak byla roku 1900 odstraněna a celý prostor náměstí byl následovně vydlážděn. Vzhledem k tomu, že náměstí bylo v té době pouze prašné a značně nerovné, bylo nutno celé zavést do jednotné výšky, čímž došlo i k zasypání celé třístupňovité základní desky uvedeného sloupu. Tím se také stalo, že některé budovy na tomto náměstí doznaly změny, zvláště pak tam, kde se nacházely otvory do sklepení domů, jako příkladně u dnešní lékárny U Salvatora, kde měl být již v 16. století zaznamenán městský pivovar, což je však jistě již jiná kapitola dějin našeho města.
K dějinám tohoto sloupu však náleží ještě jeden významný údaj. Až do roku 1628, kdy do Mimoně přišla tzv. rekatolizační komise, byla Mimoň silně pod vlivem výkladu křesťanství v duchu Luteránském. Po tomto roce se velmi tvrdě vyžadovalo vyznání v duchu římsko katolickém. Je proto velmi pravděpodobné, že proto byla bezprostředně poté před tehdejším zámkem postavena socha Panny Marie, která byla po zřízení nového sloupu Nanebevstoupení Panny Marie v r. 1677, jak je již výše uvedeno, přenesena před Starý (nebo také Horní) zámek (dnešní statek na výpadovce do Doks). Odtud byla r. 1777 přenesena na horní část Kostelní ulice před sochou sv. Kateřiny, kde stojí dodnes. Evangelická víra uznává pouze Ježíše Krista a proto postavení sochy Panny Marie na místě před zámkem by v této pochmurné době mohlo být dokazováním té správné víry křesťanství církve římsko katolické. Kdy a kým a jak byla tato socha postavena, není známo. Proto se nabízí ještě i další možnost, že tomu tak mohlo být až po roce 1633, kdy v našem městě zemřelo na morovou nákazu 51 jeho občanů. Každopádně zde stála tato socha Panny Marie již před příchodem na zdejší panství rodu Putzů, za nějž začalo naše město opravdu vzkvétat.
Osvald Hons
A teď ještě pár obrázků onoho sloupu.

Asi jeden z nejstarších dochovaných obrázků náměstí se sloupem z roku 1870

Mariánský sloup krátce před válkou v roce 1939

Poválečná fotografie z roku 1949

Tohle je fotografie z léta roku 2001

Následuje fotka z roku 2002

Sloup v roce 2003

A ještě jednou v červnu roku 2005

V červnu roku 2006 se zrekonstruovaný sloup vrací na svoje místo

A tohle jsou fotografie z března 2008
Osobně si myslím, že současný stav - ne sloupu, ale jeho podstavce, resp. celého místa, kde stojí je přímo děsivý. Taková jáma, ohraničená velmi nevkusně pískovcovými štuky není hnedtak někde vidět. Vše je ohraničeno pokřivenými, viklajícími se sloupky. Myslím si, že celé místo by zkušený architekt určitě navrhl úplně jinak. Z předchozích obrázků je jasně vidět, že tam nikdy taková past na mamuta nebyla. Určitě byla lepší parková úprava např. z roku 2002.
A tak jedinou pozitivní věcí se stalo odstranění laviček kolem sloupu.