Jeden z majitelů mimoňského panství v 18. století byl hrabě František de Paula z Hartigů, narozený 29.srpna 1758. Jeho první výchovu převzal abbé Robinet a později se vzdělával v Řezně u opata Arbuthnota. Tam byl jeho otec ve státních službách. Ve dvaceti letech bylo vzdělávání ukončeno a byl císařovnou Marií Terezií poslán na cesty, aby studoval politickou situaci a zprávy o tom neprodleně posílal do Vídně. V tomto poslání procestoval Německo, Francii, Anglii, Itálii a Švýcarsko. Zdržel se v Miláně a vzdělával se ve státním obchodě, ve Würzburgu v dějinách a státním právu.

Po dvou letech se vrátil, nastoupil v Praze do vyšší státní služby v oboru práva a 1783 se oženil s hraběnkou Eleonorou z Coloreda. Byl jmenován vyslancem v Dánsku, ale prudký krvavý kašel ho donutil resignovat. Na radu lékařů odjel na delší léčení do Belgie do lázní Spa v provincii Lutych. Město Spa leží v pahorkatině na úpatí Arden a má 16 léčivých pramenů. Na radu lékařů pil František de Paula nejvíce ten, který se jmenoval Géronstere a protože se jeho zdravotní stav zlepšil, připisoval mu svoje uzdravení. Po návratu do Mimoně v roce 1785 (tedy před 200 lety) dal z vděčnosti a v upomínku napodobit tento pramen ve vhodném místě zámeckého parku, kde také tryskal ze země pramen vody.
V dalších letech se František de Paula věnoval literární práci. Psal o svých cestách o otázce rolnické, složil řadu básní. Po dvouletém odpočinku se stal vyslancem v Sasku a svým vlivem zabránil vpádu Prusů do Čech roku 1790, což ocenil císař Josef II. i jeho nástupce Leopold II. Hrabě Hartig byl diplomaticky velmi činný i za dalšího císaře Františka I., ale stará nemoc se ozvala znovu. Chtěl opět do lázní Spa, ale válečné zmatky v Porýní ho zdržely v Pyrmontu a Hanoveru, proto se vrátil do Mimoně, kde ho přivítali občané s radostí. Měl pověst mírného a laskavého pána, který dokonce o své vůli na svých statcích zmírnil roboty. Bydlel v zámečku Velké Ralsko, aby byl blízko lesů. Tuberkulóza však již postoupila příliš daleko. Přesídlil proto do svého domu v Praze, kde měl lepší styk s lékaři, ale marně. Zemřel 1.května 1797 a pět dní potom byl pohřben do hrobky ve Stráži pod Ralskem.
Bylo mu 39 let. Jeho manželka Eleonora spravovala majetek sama a zažila ještě zhoubný požár Mimoně v roce 1806. Roku 1810 předala .panství synu Františkovi. Zemřela 1818 a pohřbena je také ve Stráži pod Ralskem. Její dcera Antonie zemřela ve 4 letech, syn Bedřich ve 24 letech, dcera Terezie ve 45 letech a syn František, dědic panství, v 76 letech.
Publikováno v městském Zpravodaji - 1985 červenec - (Josef Šťastný)
(1) Dnes je stav pramene i kopie pramene Géronstere v katastrofálním stavu, jako řada dalších památek, o kterých se zmíním později.
Obrázek trosek pramene je z léta roku 2001.